Z výstupů podílu preskripce chráněných aminopenicilinů z celkové preskripce aminopenicilinů ve sledovaných letech 2017 až 2020 je zřejmý kontinuálně nežádoucí nárůst preskripce v porovnání s referenční horní prahovou hodnotou 75 %: v roce 2017 byla hodnota indexu 66,12 %, v roce 2018 vzrostla na 72,99 %, v roce 2019 na 80,60 % a v roce 2020 na 81,43 %. Přes historicky pozitivní hodnoty tohoto indexu se v posledních letech trend indexu posouvá výrazně nad požadovanou maximální prahovou hodnotou.
Ještě zřetelněji je tento negativní trend vidět na počtu lékařů, kteří ve sledovaném období nepřekročili maximální prahovou hodnotu. Zatímco v roce 2017 předepisovalo pod požadovanou prahovou hodnotou 50,24 % lékařů, v roce 2018 již jen 40,93 % lékařů, v roce 2019 poklesl tento podíl dokonce na 28,87 % lékařů a v roce 2020 na 29,00 % lékařů.
Jednoznačně nejdramatičtější skokový vývoj tohoto indexu (od nejpříkladnější po nejhorší) se u sledovaných věkových kohort ve všech sledovaných letech objevuje u kategorie Starší školáci a adolescenti (rok 2017 – 58,77 %, 2018 – 69,51 %, 2019 – 83,17 %, 2020 – 84,23 %) a Mladší školáci (rok 2017 dokonce 51,11 %, 2018 – 63,52 %, 2019 – 79,61 %, 2020 – 79,35 %). Požadované prahové hodnotě se v roce 2019 a 2020 bohužel neblíží ani jedna věková kohorta, naopak trend vývoje je téměř ve všech případech věkových kohort meziročně nepříznivě rostoucí.
Z regionálního pohledu bylo dosaženo za celé sledované období prahové hodnoty indexu pouze ve třech sledovaných krajích. Pod prahovou hodnotou předepisovali lékaři citlivě chráněné aminopeniciliny v Kraji Vysočina (rok 2017 – 51,45 %, 2018 – 59,28 %, 2019 – 69,31 %, 2020 – 74,33 %), v Jihočeském kraji (rok 2017 – 53,90 %, 2018 – 63,49 %, 2019 – 71,54 %, 2020 – 71,48 %) a v Pardubickém kraji (rok 2017 – 59,97 %, 2018 – 64,41 %, 2019 – 74,32 %, 2020 – 74,20 %). Naopak stabilně nejvyšších hodnot indexu nad stanoveným prahem dosahuje preskripce lékařů v Praze (rok 2017 – 80,95 %, 2018 – 85,62 %, 2019 – 88,57 %, 2020 – 87,05 %) a znepokojivě zhoršující se dynamiku má rovněž preskripce lékařů v Moravskoslezském kraji (rok 2017 – 70,93 %, 2018 – 79,98 %, 2019 – 89,12 %, 2020 – 87,48 %).
Úplný název: amoxicilin-klavulanátový index: podíl preskripce chráněných aminopenicilinů z celkové preskripce aminopenicilinů v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost
Ukazatel sleduje preskripci chráněných aminopenicilinů z celkové preskripce aminopenicilinů v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost.
Návštěva v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je identifikována datem prvního uplatnění receptu v lékárně v rozmezí 7 dnů od data vystavení předpisu.
Léčivé přípravky předepsané na recept s následujícími ATC skupinami (viz Seznam hrazených přípravků a PZLÚ, SUKL [1]):
Aminopeniciliny celkem: ATC účinné látky, respektive léčivého přípravku: J01CA* plus J01CR*
Za sledovanou událost je tedy považován předpis sledovaných ATC skupin ATB u konkrétního pacienta v jeden den provedený dotyčným lékařem (IČP) nezávisle na tom, kolik balení jaké velikosti bylo předepsáno, ani na tom, kolik denních definovaných dávek (DDD) bylo předepsáno. Preskripce je stanovena z uplatněných receptů k úhradě zdravotní pojišťovnou, protože datum návštěvy nelze z dostupných dat zjistit. V ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost se totiž nevykazuje příslušný kód výkonu z důvodu kapitační platby. Údaje o lécích obsahují pouze antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami. U lékařů, kteří předepisují nehrazená antibiotika, mohou být výsledky indexu touto preskripcí tedy zkresleny.
Diagnózy: všechny
Výstupy ukazatele jsou v jednotlivých věkových kategoriích natolik rozdílné, že je nutné tyto výstupy diferencovat podle níže stanovených věkových kohort:
| Popis | Definice intervalu věku | |
|---|---|---|
| A | Kojenci (0-1 rok) | 0 až 364 dnů |
| B | Batolata (1-3 roky) | 365 dnů až 2 roky + 364 dnů |
| C | Předškoláci (3-6 let) | 3 roky až 5 let+364 dnů |
| D | Mladší školáci (6-12 let) | 6 let až 11 let + 364 dnů |
| E | Starší školáci a adolescenti (12-19 let) | 12 let až 18 let +364 dnů |
Ukazatel byl vytvořen a aktualizován odborným panelem v období 08/2021–12/2021
Odborný panel byl složený ze zástupců:| Vhodnost k používání / zveřejňování | Doporučeno k užívání1 |
|---|---|
| pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni | ANO |
| pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven | ANO2 |
| pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče | ANO |
| ke zveřejnění na poskytovatele | NE3 |
Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.
Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro děti a dorost přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.
Vyhodnocování spotřeby antibiotik prostřednictvím indexů správné (kvalitní) léčby je v zahraničí běžné, vytváření a užívání takových ukazatelů je dostupné na webových stránkách ECDC [2]. V ČR existují doporučené postupy, kterými by se měli lékaři při volbě antibiotik řídit [3], které jsou v souladu i s doporučenými postupy ve Velké Británii vypracované NICE [4]. Z dostupných pramenů je zřejmé, že compliance lékařů k těmto postupům není optimální [5], z čehož vyplývá, že by bylo vhodné poskytnout lékařům zpětnou vazbu, například prostřednictvím určitých ukazatelů správné (respektive nesprávné) preskripce, ke kterým patří i tento index. Akční plán NAP pro rok 2019-2022 [6] uvádí, že „dodržování doporučených terapeutických postupů je třeba monitorovat a zajistit, aby preskripční data byla předložena konkrétním předepisujícím lékařům s nabídkou odborné interpretace“.
Vědecká správnost: Zahraniční rešerše dostatečně podporují názor, že nadbytečné předepisování antibiotik zvyšuje rezistenci bakterií.
Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě. Kódy léčivých přípravků jsou standardní součástí receptu. Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.
Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro děti a dorost, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede.
Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování antibiotik.
K - dávky
Strukturální (objemový) ukazatel
Jeden rok
U tohoto typu ukazatele se neprovádí.
ČR, kraj, okres, IČP ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
| Subjekt | Typ hodnoty | Doporučená hodnota ukazatele |
|---|---|---|
| IČP odbornosti praktický lékař pro děti a dorost (002) | Dolní práh kvality | Není stanoven |
| Horní práh kvality | 75% |
Ve všech vyspělých zemích platí, že čím nižší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.
Pro sledování ukazatele v čase je třeba sledovat změny v Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění vydávaným SÚKL.
Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě z absolutního počtu receptů s předpisem jakéhokoliv antibiotika.
Vzhledem ke skutečnosti, že se spotřeba ATB v jednotlivých věkových kohortách liší, je v budoucnu vhodné stanovit práh kvality pro jednotlivé věkové kohorty.
[1] Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni , (vstup 21.2.2021)
[2] European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC). Antimicrobial consumption database (ESAC-Net). Dostupné na https://ecdc.europa.eu/en/antimicrobial-consumption/database/quality-indicators, (vstup 21.2.2021)
[3] Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP): Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny 2017. Dostupné na https://www.cls.cz/dokumenty/atb_konsensus02.pdf, (vstup 20.2.2021)
[4] Karen I, Kolek V, Roháčová H, et al: Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018, https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf, (vstup 16.8.2019)
[5] NICE: Summary of antimicrobial prescribing guidance – managing common infections. 2020, November, dostupné na: https://www.nice.org.uk/Media/Default/About/what-we-do/NICE-guidance/antimicrobial%20guidance/summary-antimicrobial-prescribing-guidance.pdf, (vstup 20.2.2021)
[6] Prokeš M, Kalousek K, Žemličková H, Marešová V, Urbášková P.: Kvalita spotřeby antibiotik v České republice v letech 2008-2017. Practicus 2018; 17(4): 18-24
[7] Ministerstvo zdravotnictví: Akční plán Národního antibiotického programu ČR 2019-2022, str. 7. Dostupné na: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/7725/36701/Ak%C4%8Dn%C3%AD%20pl%C3%A1n%20NAP%202019-22.pdf , (vstup 6.3.2021)
[8] Holstiege J, Schink T, Molokhia M, at al: Systemic antibiotic prescribing to paediatric outpatients in 5 european countries: a population-based cohort study. BMC Pediatr 2014;14:174, doi: 10.1186/1471-2431-14-174
[9] Holstiege J, Schulz M, Akmatov MK, et al: Marked reductions in outpatient antibiotic prescriptions for children and adolescents - a population-based study covering 83% of the paediatric population, Germany, 2010 to 2018. Euro Surveill 2020 Aug;25(31):pii=1900599.
Tabulka "Přehled Celé ČR" ukazuje velikost Amoxicilin-klavulanátového indexu
v jednotlivých krajích.
Horní práh je definován na 75% viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Kojenci (0 až 1 rok) | Batolata (1 až < 3 roky) | Předškoláci (3 až 6 let) | Mladší školáci (6 až 12 let) | Starší školáci a adolescenti (12 až 19 let) | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní město Praha | 87,66% (625/713) | 84,6% (1741/2058) | 86,74% (2505/2888) | 87,69% (1702/1941) | 90,04% (1275/1416) | 87,05% (7848/9016) |
Jihočeský kraj | 67,91% (182/268) | 64,05% (497/776) | 73,11% (851/1164) | 71,62% (636/888) | 77,38% (619/800) | 71,48% (2785/3896) |
Jihomoravský kraj | 77,51% (603/778) | 81,29% (1551/1908) | 83,39% (2314/2775) | 78,37% (1406/1794) | 82,79% (1280/1546) | 81,29% (7154/8801) |
Karlovarský kraj | 66,28% (57/86) | 80,62% (183/227) | 85,32% (337/395) | 82,13% (262/319) | 81,02% (239/295) | 81,54% (1078/1322) |
Kraj Vysočina | 64,63% (190/294) | 69,5% (547/787) | 77,58% (848/1093) | 70,89% (526/742) | 83,05% (539/649) | 74,33% (2650/3565) |
Královéhradecký kraj | 71,81% (214/298) | 74,29% (650/875) | 79,02% (1032/1306) | 81,57% (717/879) | 87,5% (819/936) | 79,93% (3432/4294) |
Liberecký kraj | 69,68% (216/310) | 77,33% (638/825) | 82,31% (1075/1306) | 78,7% (680/864) | 86,46% (543/628) | 80,14% (3152/3933) |
Moravskoslezský kraj | 86,36% (608/704) | 90,05% (1602/1779) | 88,61% (2241/2529) | 84,11% (1471/1749) | 87,04% (1457/1674) | 87,48% (7379/8435) |
Olomoucký kraj | 72,32% (358/495) | 78,43% (1011/1289) | 81,45% (1642/2016) | 66,45% (1111/1672) | 68,71% (966/1406) | 73,97% (5088/6878) |
Pardubický kraj | 74,34% (197/265) | 74,16% (574/774) | 78,26% (911/1164) | 71,56% (624/872) | 70,43% (455/646) | 74,2% (2761/3721) |
Plzeňský kraj | 82,26% (218/265) | 82,8% (515/622) | 88,48% (945/1068) | 84,79% (691/815) | 92,56% (659/712) | 86,96% (3028/3482) |
Středočeský kraj | 84,74% (711/839) | 79,34% (1528/1926) | 85,54% (2402/2808) | 85,08% (1694/1991) | 89,93% (1491/1658) | 84,86% (7826/9222) |
Ústecký kraj | 75,35% (321/426) | 71,56% (795/1111) | 78,34% (1074/1371) | 74,51% (871/1169) | 89,05% (960/1078) | 78% (4021/5155) |
Zlínský kraj | 84,42% (233/276) | 83,23% (695/835) | 88,19% (1158/1313) | 86,52% (770/890) | 86,83% (725/835) | 86,31% (3581/4149) |
Celá ČR | 78,66% (4733/6017) | 79,32% (12527/15792) | 83,35% (19335/23196) | 79,35% (13161/16585) | 84,23% (12027/14279) | 81,43% (61783/75869) |
Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech.
